Kdo podává přiznáni k dani z nemovitostí a do kdy. Kdy musíte daň zaplatit a kdy naopak odhlásit. Čeká nás růst daně z nemovitostí?
Kdo podává daňové přiznání a do kdy
Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí podává vlastník, který je k 1. 1. vlastníkem nemovitosti. Podrobnosti najdete v článku Daňové přiznání k dani z nemovitostí.
Kdy se daň z nemovitostí platí
Většina vlastníků má povinnost zaplatit daň z nemovitých věcí každý rok do 31. května. Nicméně je-li vaše daňová povinnost vyšší než 5.000 Kč nebo provozujete zemědělskou výrobu a chov ryb, je splatnost jiná. Podrobnosti, kdy a jak se platí daň z nemovitostí, se dočtete v článku Kdy a jak se platí daň z nemovitostí.
Prodávající se musí od daně z nemovitostí odhlásit
Pokud nemovitost prodáte či darujete, máte povinnost se do 31. ledna následujícího roku odhlásit od daně z nemovitostí. Jak se odhlásit se dozvíte v článku Odhlášení daně z nemovitých věcí.
Jaký je smysl daně z nemovitostí
Hodně lidí si myslí, že daň z nemovitostí je nemorální, nesmyslná. Daň z nemovitostí, pokud je správně nastavená, je velmi smysluplnou daní, která pomáhá řešit či usměrňovat problémy realitního trhu.
Výtěžek z daně z nemovitostí je příjmem obcí. Obce z daně financují svůj provoz, údržbu infrastruktury (chodníky, silnice), péči o zeleň, hasiče, obecní policii, přispívají na kulturní a společenské akce atd. To všechno se musí z něčeho průběžně platit.
A je proto přirozené a spravedlivé, že na tyto náklady přispívají vlastníci nemovitostí.
Nastavení daně z nemovitostí v Česku
Nynější nastavení daně z nemovitosti neplní svou funkci. Obce získávají peníze na provoz z výnosu DPH a daně z příjmu. Část daně z příjmu putuje té obci, kde máte trvalé bydliště. To není spravedlivé a vede to k problémům. Jak se distribuují daně se dočtete na stránkách finanční správy.
Vezměte si příklad obcí, kam lidé jezdí za rekreací. Např. ve Špindlerově Mlýně má spousty přespolních lidí rekreační apartmány. Tito lidé platí daně zejména v Praze, ale užívají infrastrukturu Špindlerova Mlýna, na kterou téměř vůbec nepřispívají. V Karlových Varech zase vlastní spoustu domů Rusové, kteří sem jezdili párkrát ročně na dovolenou. Po zahájení války na Ukrajině domy zejí prázdnotou. Problémy se týkají i dalších měst a obcí. I v Praze jsou tisíce prázdných bytů.
Problémem je, že pokud je daň z nemovitostí příliš nízká, vede k to přirozenému nedostatku nemovitostí. Movití lidé všude na světě investují do nemovitostí, to je normální. Když jsou náklady na držení nemovitostí příliš nízké, investoři drží i nemovitosti, pro které nemají žádné využití. Z nemovitostí se stává forma uložení kapitálu.
Na to samozřejmě mají právo, jenže v určité chvíli se to stane neudržitelným společenským problémem a hrozí úpadek obcí. Pokud majitelé drží nemovitosti jen na investice a nemají v nich trvalé bydliště, nepřispívají obcím na jejich provoz a infrastrukturu. Pokud se nemovitosti efektivně nevyužívají, obce stagnují, roste v nich nedostatek bytů či pozemků na výstavbu a roste počet prázdných činžovních domů. Také vznikají zanedbané oblasti bez sociálního zázemí (ghetta) a roste sociální napětí mezi bohatými vlastníky a těmi, co si nemohou dovolit koupit vlastní bydlení, protože nedostatek nemovitostí tlačí ceny nahoru do závratných výšin. Česko si zatím neprošlo podobným vývojem jako mnoho západních zemí.
Správně nastavená výše daně z nemovitostí vytváří tlak na vlastníky, aby efektivněji hospodařili se svými nemovitostmi a přispívali spravedlivěji na náklady obcí. Efektivnější využívání nemovitostního fondu pak přispívá k vyšší prosperitě obcí a měst a v konečném důsledku je na trhu i větší nabídka nemovitostí.
ČR má jednu z nejnižších daní z nemovitostí
V Česku (spolu se Slovenskem a několika postkomunistickými státy) máme jednu z nejnižších daní ve vyspělém světě. Politici začali hovořit o jejím zvýšení a je jen otázkou času, kdy se to stane.
V západní Evropě nebo např. v USA a Kanadě jsou daně z nemovitostí mnohem vyšší.
Nemusíme chodit daleko. Např. v sousedním Rakousku majitel bytu v hodnotě v přepočtu 5 mil. Kč zaplatí obci na dani z nemovitostí cca 10.000 Kč ročně. Rakousko přitom patří k zemím, kde je daň z nemovitostí nízká. V Německu je ještě vyšší. Opravdu vysoká je na naše poměry daň z nemovitostí zejména v USA a Kanadě, kde vlastníci nemovitostí zaplatí ročně daň cca 1 až 2 % z tržní ceny nemovitostí. Vrchol představuje Washington DC, kde zaplatíte 5 % daň z nemovitostí ročně, pokud není nemovitost trvale užívána.
V zahraničí je běžné, že obce prostřednictvím daně z nemovitostí regulují realitní trh. V mnoha zemích je také běžné, že lidé, kteří nemovitosti užívají pro trvalé bydlení, mají na dani slevu, na rozdíl od realitních investorů nebo lidí, kteří nemovitosti neužívají pro trvalé bydlení. Někde poskytují slevu na dani seniorům, ovdovělým, handicapovaným jedincům atd. Formou daně z nemovitostí stát podporuje i vlastnické bydlení, které je důležitým prvkem pro sociální stabilitu společnosti. Vyšší daní na dlouhodobě neobývané nemovitosti se pak obce efektivněji brání před vznikem ghett a vyloučených oblastí.
Daň z nemovitostí se tak stává formou sociální pomoci státu a přispívá k tomu, aby nemovitosti plnily svůj hlavní účel: poskytovaly bydlení nebo sloužily k podnikání. Vyšší příjmy z daně z nemovitostí pak umožňují obcím investovat do infrastruktury, poskytovat obyvatelům kvalitnější služby nebo další sociální služby pro obyvatele v nouzi.
Z těchto důvodů je jen otázkou času, kdy daň z nemovitostí začne růst a přibližovat se úrovni v západní Evropě.
Zadluženost státního rozpočtu je dlouhodobě neudržitelná. Ať se nám to líbí nebo ne, existují na to jen tři recepty. Snižování výdajů, růst daní nebo kombinace obojího. A po snižování výdajů není společenská poptávka, naopak. Zvýšení daně z nemovitostí se nabízí jako součást řešení několika problémů zároveň. Daň z nemovitostí je transparentní a snadno vymahatelná.
Osobně nejsem zastávce vyššího zdaňování práce, které je demotivační. Zvýšení daně z nemovitostí mi přijde přijatelnější. Ale to už je spíše na diskuzi politiků.
Mohlo by vás také zajímat
