Jaká je odpovědnost prodávajícího za vady při prodeji bytu nebo domu?

Při prodeji bytu nebo domu musí prodávající počítat s tím, že kupujícímu odpovídá za faktické vady nemovitosti. Převodem vlastnického práva a úhradou kupní ceny tak nemusí být celý proces převodu nemovitosti pro prodávajícího ukončen, ale kupující se může i zpětně domáhat po prodávajícím svých nároků z odpovědnosti za vady. Cílem tohoto článku je zaměřit se na rizika, která ze současné právní úpravy pro prodávajícího plynou a nastínit způsob, jak je co nejvíce minimalizovat.

Co to jsou vady nemovitosti

Na úvod je třeba si definovat, co považujeme za vadu nemovitosti. Za vadu nemovitosti můžeme označit, pokud faktický stav nemovitosti neodpovídá jejím dohodnutým vlastnostem nebo vlastnostem obvyklým s přihlédnutím k jejímu stáří a běžnému opotřebení. Od těchto faktických vad pak musíme odlišit tzv. vady právní, které spočívají v tom, že kupující se nedostal do právního postavení, které mu bylo garantováno smlouvou (tj. k nemovitosti se vážou práva třetích osob). V tomto článku se dále zaměříme pouze na odpovědnost za faktické (technické) vady nemovitosti. 

Faktické vady nemovitosti dále můžeme rozdělit na vady zjevné a vady skryté. Za vadu zjevnou považujeme vadu, kterou musel kupující s vynaložením obvyklé pozornosti poznat při běžné prohlídce nemovitosti. Za typické případy zjevných vad můžeme uvést např. rozbité okno, zjevnou prasklinu ve zdi apod.

Naopak skryté vady jsou vady, které se nedají objevit při běžné prohlídce nemovitosti a objeví se až následně s časovým odstupem po koupi nemovitosti a jejím předání. Mezi typické příklady skrytých vad patří např. zápach z netěsné kanalizace, plíseň na stěnách, kterou zakrýval sádrokarton, zatékání do nemovitosti, vlhkost a odpadávající obklady, konstrukční závady apod.

Odpovědnost prodávajícího za vady

Prodávající ze zákona odpovídá pouze za vady, které měla nemovitost v okamžiku přechodu nebezpečí škody na kupujícího, to je zpravidla v okamžiku předání nemovitosti.   

Zjevné vady však kupující reklamovat nemůže, neboť se má za to, že si jich byl kupující vědom a že nemovitost s takovýmito vadami koupil. Pokud však prodávající výslovně ujistil kupujícího, že nemovitost je bez vad, pak odpovídá i za vady zjevné. Lze jen doporučit, aby z pohledu právní jistoty byly zjevné vady výslovně uvedeny v kupní smlouvě. Pokud se však zjevná vada objeví až při předání nemovitosti, doporučuji ji uvést v předávacím protokole společně s termínem či způsobem jejího odstranění. Následná reklamace s časovým odstupem by pak byla již problematická.

V podstatě veškerá odpovědnost prodávajícího za vady se tak týká skrytých vad. Když shrnu výše uvedené, tak odpovědnost prodávajícího za vady vzniká při splnění následujících podmínek:

  • vada musí existovat již v době převzetí nemovitosti kupujícím;
  • při převzetí nemovitosti kupujícím vada není zřejmá;
  • vada se projevila dodatečně (po převzetí nemovitosti kupujícím).

Jako příklad odpovědnosti prodávajícího za skryté vady můžeme uvést případ, kdy dodatečně, např. s příchodem zimy, vyjde najevo, že v rodinném domě nefunguje topný systém. V případě, že se zjistí, že tento stav trvá již od minulé zimy, tj. že v okamžiku předání nemovitosti již závada existovala, jde o skrytou vadu, za níž odpovídá prodávající. Naopak, kdyby topný systém přestal fungovat v důsledku poruchy až po předání nemovitosti, prodávající by za tuto vadu neodpovídal, neboť by nebyla splněna podmínka, že vada existovala již v době převzetí nemovitosti kupujícím.

Kupující má právo oznámit prodávajícímu skrytou vadu nemovitosti ve lhůtě 5 let od nabytí vlastnického práva. Neoznámil-li kupující prodávajícímu skrytou vadu nemovitosti ve výše uvedené lhůtě, soud kupujícímu právo z vadného plnění nepřizná, namítne-li prodávající, že vada nebyla včas oznámena. Výše uvedené časové omezení pro oznámení skryté vady však neplatí, pokud je vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo vědět musel. Jako příklad lze uvést špatně zvolený technický postup, o kterém prodávající ví a který vede ke vzniku vady, případně je sám vadou.

V souvislosti s oznámením vady kupující též vznese vůči prodávajícímu svůj nárok vyplývající z odpovědnosti prodávajícího za vady.  V případě, že se jedná o skrytou vadu, která je odstranitelná, má kupující právo požadovat pro prodávajícím odstranění skryté vady nebo přiměřenou slevu z kupní ceny. V situaci, kdy skrytá vada je neodstranitelná a nemovitost nelze řádně a obvyklým způsobem užívat (např. je narušena statika budovy apod.), má kupující právo požadovat po prodávajícím přiměřenou slevu z kupní ceny, či od kupní smlouvy odstoupit a tím pádem požadovat po prodávajícím vrácení celé kupní ceny.

Způsoby omezení odpovědnosti prodávajícího za skryté vady

Ve snaze vyhnout se odpovědnosti za vady se v převodních smlouvách často setkáváme s formulacemi, které mají prodávajícího této odpovědnosti zbavit. Jedná se zejména o formulace typu: „nemovitost se na kupujícího převádí jak stojí a leží“ nebo „nemovitost se na kupujícího převádí úhrnkem“ nebo “kupující měl možnost všechny vady předmětu koupě v předstihu zjistit“.  Jakékoliv takováto nebo obdobná prohlášení se však naprosto minou účinkem a odpovědnost prodávajícího nevyloučí, ani neomezí.

Obecně platí, že úhrnkem lze převést pouze souhrn věcí a nikoliv individuálně určenou nemovitost. Vyloučení odpovědnosti prodávajícího dále nelze dovozovat ani z obecného sdělení obsaženého ve smlouvě, že kupující byl seznámen s technickým stavem nemovitosti apod. Odpovědnosti prodávajícího nezbaví ani ta skutečnost, že o vadě nevěděl.

Pokud se tak chce prodávající zbavit své odpovědnosti za vadu, musí kupujícího na konkrétní nedostatek nemovitosti výslovně upozornit a tuto skutečnost v případném soudním řízení prokázat.

Zákon dále umožňuje dohodu mezi prodávajícím a kupujícím o vyloučení odpovědnosti prodávajícího za vady. Takto lze vyloučit odpovědnost i za jednotlivé části nemovitosti či její součásti (např. topný sytém apod.). Takové vyloučení odpovědnosti však předpokládá souhlas kupujícího a v praxi bude problematické ho získat.  Nebude-li tedy kupující s takovým ujednáním ve smlouvě souhlasit, nelze práva z vadného plnění nijak zkracovat.

Jak může prodávající přijít o stovky tisíc

Vzhledem k tomu, že při prodeji starší nemovitosti se nějaká vada nemovitosti zpravidla vždy najde, advokátní kanceláře ve spolupráci s autorizovanými inženýry přichází s nabídkou služby „odhalení skrytých vad“ a následného vyjednání snížení kupní ceny. Advokátní kanceláře mají systémy, které je automaticky upozorní, že došlo k převodu nemovitosti a jejich systém opět zcela automaticky vygeneruje dopis kupujícímu s nabídkou této služby. Takto mohou advokátní kanceláře snadno oslovit velké množství kupujících. A pokud nemovitost prodáváte, s největší pravděpodobností osloví i vašeho kupce. Viz příklad dopisu níže, který obdržela naše klientka.

Nabídky zní lákavě, kupující nemusí nic platit a přesto mohou v průměru získat 389.546,- Kč  zpět formou vysouzené slevy, jak říká nabídka z letáku, který si můžete stáhnout zde>>Další nabídku podobné služby najdete např. na www.vasenaroky.cz/bydleni nebo www.zdravanemovitost.cz/zpetneprovereni

Jak se proti takovému postupu efektivně bránit?

V rámci snahy o předejití problémů tak prodávajícímu nezbývá, než prodávanou nemovitost řádně zkontrolovat a na veškeré vady nemovitosti kupujícího upozornit. Vzhledem k omezeným možnostem prodávajícího zjistit tímto způsobem skutečně skryté vady pak mohu doporučit nechat si ohledně převáděné nemovitosti zpracovat odborný technický posudek, který detailně popíše technický stav nemovitosti a poukáže na veškeré vady nemovitosti. Takovýto posudek pak bude přílohou kupní smlouvy, se kterou se kupující seznámí a v budoucnu nebude dále moci namítat, že o případných vadách či technickém stavu nemovitosti nevěděl. Tento postup tak lze doporučit jako jedinou reálnou a efektivní obranu proti dodatečným nárokům kupujících pramenících z odpovědnosti za skryté vady.

Příklad z praxe

Prodávající pan Konečný chtěl ušetřil a tak si prodal rodinný dům sám bez realitky. Kupující  mu nabídl, že veškerý právní servis zaplatí on, že zná spolehlivou advokátku, která vše připraví. Prodávající na nabídku kývl. Vše proběhlo hladce, kupující nemovitost převzal a prodávající obdržel peníze. Asi za 3 týdny prodávajícího kontaktoval projektant, kterého si kupující najal, aby provedl stavební úpravy,  s tím, že objevil skryté závady, které v technické zprávě vyčíslil na 600.000,- Kč a s tvrzením, že kupující o těchto závadách nevěděl a chce slevu za skryté vady. Prodávající tvrdil, že o některých nedostatcích kupujícího informoval na první prohlídce a dalších zmiňovaných závad si nebyl ani prodávající vědom. Nicméně, ani o známých závadách nebyla v kupní smlouvě žádná zmínka. Prodávající se snažil s kupujícím spojit a nedorozumění si vysvětlit, nicméně ten tvrdil, že si na nic nepamatuje, že tomu nerozumí, je pracovně vytížen a že vše řeší jím najatý projektant. Prodávající nakonec po tahanicích, které trvaly téměř tři čtvrtě roku a předžalobní upomínce od advokáta kupujícího, přistoupil na slevu za vady 400.000,- Kč. Bál, že by při soudním sporu musel zaplatit soudní výlohy a 600.000,- Kč, které kupující požadoval, pokud by případ došel až k soudu. 

 Záruční odpovědnost

Na úplný závěr bych chtěl upozornit, že často u laické veřejnosti dochází k zaměňování zákonné odpovědnosti za vady, které se věnuje tento článek, a tzv. záruční odpovědnosti. Záruční odpovědnost však fakticky znamená dohodu prodávajícího a kupujícího, že převáděná nemovitost bude po určitou stanovenou dobu bez vad – tj. že bude po určitou stanovenou dobu způsobilá k použití k obvyklému účelu nebo že si zachová své obvyklé vlastnosti. V takovém případě tak není rozhodující, zda měla nemovitost vadu již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na kupujícího, či zda tato vada vznikla až následně. U takovéhoto smluvního ujednání garantuje prodávající kupujícímu, že nemovitost bude po stanovenou dobu bez vad bez ohledu na to, kdy vada vznikla. Se záruční dobou se pak setkáme zejména u novostaveb, které prodávají developeři tzv. spotřebitelům (nepodnikatelům). Podle převažujícího právního názoru jsou developeři povinni spotřebitelům poskytnout záruční dobu v minimální délce 24 měsíců. Mezi soukromými osobami se však se sjednanou záruční odpovědností zpravidla nesetkáme a ze zákona na ni nárok není.

Mgr. Jan Zajíček, advokát spolupracující s kanceláří RE/MAX Alfa

 

Chci připravit technickou zprávu pro prodej nemovitosti 

Ochráníme vás před nástrahami, které prodej nemovitostí skýtá

 

 

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

Co dělat, pokud chcete koupit nemovitost a ve hře je více zájemců Jak postupovat, pokud chcete koupit nemovitost a ve hře jsou další zájemci. Jedna nemovitost a více zájemců o koupi. To se na realitním trhu občas stává. Pro kupce je konkurence dalšího zájemce pochopitelně nepříjemná, snižuje jeho vyjednávací možno...
Co by měl kvalitní prodejní plán nemovitosti obsahovat? Co by měl kvalitní plán prodeje nemovitosti obsahovat? Kvalitní plán stanovuje jasný postup a systém při nabízení nemovitosti. Díky kvalitnímu plánu může makléř oslovit více zájemců o koupi a dosáhnout tak pro prodávajícího lepších podmínek při prod...
Chcete prodat nemovitost před skončením fixace Vaší hypotéky? Ověřte si, kolik zaplatíte na sankcích za předčasné splacení úvěru. Chcete prodat nemovitost před skončením fixace vaší hypotéky? Ověřte si, kolik zaplatíte na sankcích za předčasné splacení úvěru. Rozhodli jste se prodat svojí nemovitost a nechcete čekat, až vám vyprší fixace hypotéčního úvěru? Nebo potřebujete pro...
Co o realitních službách makléřů REMAX Alfa říkají klienti Co o službách makléřů REMAX Alfa říkají klienti. Zeptali jsme se našich klientů, co si o práci našich realitních makléřů myslí. Podívejte se na jejich vyjádření. Rozhodli jsme klienty požádat o rozhovor, protože realitní makléři se v ČR bohužel netě...